Cyklus ZÁŽITKY Z CEST - 1.díl

Návodů a rad už tu pár visí. Je čas na pár historek z natáčení. Cyklus “ZÁŽITKY Z CEST” zhmotňuje všechny ty rady do živé podoby skrze naše vlastní zážitky.

V tomto cyklu si můžete přečíst o tom, jak jsme zvládali jednotlivé kroky na cestě k digitálnímu nomádství (a nebo nezvládali).

Plzeň nám bude chybět. Ale jen to pivo.

Naší první destinací je Thajsko. Ikdyž ani pro jednoho poprvé. Odlet je náplanovaný na neděli 7. prosince 2014. Vzrušení z nadcházející cesty cítíme již měsíc předtím.

Horečka graduje s množstvím hromadících se úkolů a zařizování, jako například opatření víz, očkování proti břišnímu tyfu (proti žloutence už máme), založení bankovního účtu, vystěhování našich útulných bytečků, a pro jednoho z nás dokonce ukončení pracovního poměru.

Praha – Moskva – Bangkok – Krabi za 44h.

Nastal den D a my se loučíme s Českem na dobu neurčitou. Poslední zamávání před letištním terminálem a je hotovo. Dál už je to jen nás. Pocit svobody a nespoutanosti přichází postupně, ale je tam. Zatím nám moc nedochází váha našeho rozhodnutí. Těšíme se na to, co máme před nosem, což je momentálně první jídlo na palubě Boeingu 777-300ER společnosti Aeroflot z Prahy do Moskvy.

A jak jinak, máme hlad. První potenciální zádrhel v podobně přeplněných batohů, které dalece přesahují povolené rozměry, se nekonal. To je úleva hlavně pro mě, musela bych se totiž zbavit mých proteinových tyčinek. Na rozdíl od naší první výpravy do Thajska je tento let bez zpoždění a bez problémů.

Až na jediný drobný zádrhel, že ruské letušky nemluví anglicky, já už neumím rusky, a tak je snaha objednat si bezlepkový oběd trochu marná. Naštěstí mi na pomoc přispěchá spolupasažérka, Češka, která v Rusku pracuje, a situace je zachráněna. Hladová Kikina při 8 hodinovém letu totiž neni žádná legrace.

Na moskevském letišti Šeremetěvo jsme plynule navázali na let do Bangkoku. Trasa přes Himaláje slibovala nezapomenutelný pohled na tyto velehory. A přestože to byl let noční, zahlédl Robert z jeho okénka úpatí nejvyššího pohoří světa v nočním svitu Měsíce. Moje oční bulvy zaměstnal film na obrazovce v sedadlech před námi.

Bangkok je pořád stejně šílený.

Bangkok nás přivítal svým typickým, zatuchlým vzduchem slibujícím smažené maso na špejli již v letištní hale. Pořizujeme si nezbytné thajské sim karty a hodně vody.

Při vstupu do místní nadzemky slyšíme češtinu. Dlouho to netrvalo. Poznáváme se s Pavlem, sympatickým mladým cestovatelem ze severních Čech, jež se vydal poznávat kouty Thajska. Pavel je velmi zcestovalý po různých jiných končinách. Ovšem fakt, že zrovna v Thajsku je poprvé a my již po několikáté z nás okamžitě činí experty a tak mu dáváme rady ohledně všeho. Vypadá vděčně a společně cestujeme k našemu prvnímu cíly – nocleh v Khao San Road. Ještě ten den se vítáme s Martinem a Klaudií – kamarády, kteří s námi budou přibližně měsíc sdílet naše dobrodružství.

Máme tu 6 hodinový časový posun dopředu. V praxi to znamená, že jinak noční sova Robbie je v 6 h ráno čilý jak rybička, kdežto Kiki původně ranní ptáče má hlubokou půlnoc. Vidina snídaně a procházky je ale neodolatelná. Ještě káva na Kao San Road a vyrážíme na průzkum.

Na každém rohu jsou tu prodejci thajských dobrot na ulici, tzv. streetfood. V turistům méně přístupných koutech nakupují čerstvé suroviny přímo od rybářů a farmářů.

Robert nás vede úzkou stezkou podél kanálu, který má do původní řeky daleko. Já vše nadšeně fotím, komentuji a zároveň hlídám čas odjezdu na letiště Don Muang, odkud všichni letíme na Krabi. Dovolená může začít.

Krabi – místo prvního (nikoliv posledního) odpočinku.

Blížíme se do finiše s naším 1. dílem v cyklu “ZÁŽITKY Z CEST.” Poprvé od začátku cesty se trochu zastavíme a odpočineme si v oblasti Národní parku Krabi.

Bydlíme.

Máme úžasné ubytování! Chceme si to tu na začátku pořádně užít. Robert se překonal a z původních 4.500 THB za noc (3.103 Kč) nám obstaral krásné ubytování ve 4 hvězdičkovém hotelu za pouhých 1000 THB (689 Kč). Kromě útulných pokojů je tu i bazén a posilovna. Jednohlasně se rozhodujeme zůstat v Mandawee resortu, odpočinout si po náročné cestě, přivyknout místnímu klimatu a ustálit režim.

Začínám pociťovat první náznaky toho, že tentokrát nejde o obyčejnou dovolenou, na jejímž konci hrozí návrat do práce. Na rozdíl od hekticky trávených víkendů v Plzni, kdy jsem se do dvou dnů snažila nacpat co možná nejvíc aktivit, tady se ráno mohu válet v posteli, jak dlouho chci! Nic mi neuteče.Ponaučení číslo 1.: Bez Google Translate a SIM karty v příslušné zemi už nedáme ani ránu!A tady 1.díl cyklu „ZÁŽITKY Z CEST“ končí. Doufáme, že jsme vás dostatečně nalákali na to zkusit někam vyrazit!

Zajímá vás, jak a kde jsme si užívali loni v zimě? Mrkněte na další díl a napište nám, co vás zajímá a co byste se chtěli dozvědět.